V pátek odpoledne jsme vyrazili na více než 300 kilometrovou cestu na dlouho očekávaný seminář za panem Pospíšilem do Hořeních Pasek pod Ještědem. Obě holky zvládly dlouhou cestu v pohodě a nás nepotkaly žádné komplikace. Dorazili jsme přesně chvíli po začátku teoretické přednášky, která pro mě (jako pro stopovacího laika) byla velmi přínosná, i když jsem hned ráno udělala docela vtipnou chybu. Ráno jsme stopovali kousek pod penzionem, Brannule nasávala jako o život a podávala svůj standardní výkon. Odpoledne jsme se rozhodli poprvé ze stopy vyjít, i když pár kroků vynechala. Odpoledne si stopu proložila s tréninkem odložení, které už chápe a pomalu zvyšujeme vzdálenost. U Jackie jsme trochu pracovali s motivací, kterou zase nechala doma někde u prohánějících se koček u plotu nebo u Branndy v autě...každopádně dneska ráno můj pocit alespoň trochu vylepšila u společného čtverce, ve kterém si s Brann tak trochu konkurovaly a musely se snažit obě dvě. A i u ní bylo slyšet nasávání a čuchání, i když Brannule excelovala. Brann si poprvé zatrénovala i označení předmětů (mimo stopu).
Přiznám se, že odpolední obrany mi trochu pokazily náladu, protože Brann byla úplně na jiném levelu než standardně a pan figurant byl pro ní spíš strašákem a nezlepšilo to ani druhé kolo. Tak se už těšíme na obrany s Ivanem. Ale na pešku pro štěňata už pilně trénujeme. Na obranách nám ale napravila reputaci máma Eliška, kterou to po dlouhé pauze opět bavilo ;)
Příští týden nás čeká s Jackinou pan Šusta a v neděli příprava na svod. Měli bychom přejít spíš do vystavovací nálady, protože na Slovensku máme pouze jednu konkurenci ;)
Na zpáteční cestě jsme se stavili pozdravit v rodné hroudě Jackinky a překvapivě přivítat i nového člena smečky, Filipa ;)
Veškeré fotky a videa zde: https://snoppik.rajce.idnes.cz/Stoparsky_seminar_17._-_19._dubna_2015/
.jpg)
