I přes poměrně volný červen, kdy nás čeká pouze Intercanis, se snažíme nezahálet a pilně trénujeme. Pokud nám to počasí a terén dovolí (který je momentálně naprosto katastrofální) stopujeme. Z Brann mám pocit, že ji úvodní čtverce naopak zase nebaví a snaží se co nejrychleji vycházet. Je to s ní ale trochu jak na střídačce, někdy je stopa téměř vzorová, někdy je jak drak, který si chce vyžrat větší odměnu na konci (kterou ale co nejvíce zmenšuji) a co nejrychleji být v cíli. Ale rychlost není vše, musíme pracovat hlavně na přesnosti. Pravidelně jezdíme i na obrany, Brann kouše hezky na klínový pešek, trénujeme vypouštěčky i vyštěkání u zástěn. Rozený obranář...;) Jackie si užívá svého zaslouženého klidu, kdy ji nenutím několikrát týdně cvičit a je jí dovoleno se pořádně rozčilovat na obranách, což si náležitě užívá. Dokonce i tak, že na figuranta vyzkoušela minule i své oblíbené štípání...ještě že má ten oblek. A to si nás dostatečně užije na prodlouženém víkendu ve Švábově.
Po dlouhé době jsme se s Jackií vydali na canisterapii do domova duchodců v Šanově. Jackie sice měla trochu problém s přijetím ostatních pejsků do smecky, ale za chvili pochopila, že jsou opravdu v pohodě. Snad jsme pár lidem udělaly radost a zpříjemnily sobotní dopoledne.
